Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.5
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.4
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.3
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.2
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.1
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.5
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.4
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.3
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.2
Nivea Cup 2011
Lat Mix Vol.1
Často na internetu vidím takové malé fotografické
nedokonalosti a vyvolává to ve mně nezkrotnou touhu dobře
míněné rady. Ono vlastně nejde o radu, ale jen o takové
malé tríčky, které Vám hodě vylepší fotky.
Úmyslně budu mluvit velmi lajcky, aby bylo vše jasné. (Zkušení
fotografové omluví mé zjednodušování a nekroutí hlavou, proč tak jasné
věci rozmazávám)
1.Díl – Obličejová perspektiva
Odkud to vezmeme… Odzadu! Nejdřív řeknu, co doporučuju a pak teprve
vysvětlím proč, abyste se čtením neunavili a to k tomu hlavnímu na konci
se pak vůbec nedostali.
Tak a teď vysvětlení proč. Každý foťák (a některé mobily) mají
optický zoom (přibližování). Zoomy máme dva a liší se. Jeden je OPTICKÝ
a druhý je DIGITALNÍ. Nás zajímá ten optický – ten zvětšuje obraz,
protože se uvnitř objektivu „něco děje – obraz se přibližuje“ bez
ztráty kvality a mění se perspektiva obrazu. Digitální zoom nedělá nic
chvályhodného. Ten jen vezme fotku a udělá výřez a tento výřez zvětší
(fotka je jen víc ušmudlaná, tak jako byste to ex post mohli udělat
v počítači).
Změna perspektivy. Pokud přibližujete optickým zoomem, potlačujete perspektivu a tím zmenšujete poměr velikostí různě vzdálených předmětu. Kdo nepochopil tuhle větu, nevadí. Ukážeme si to v praxi. Na tomto obrázku jsem vyfotil dva identické hrníčky. Nemusíte mít zrovna doktorát, abyste si všimli, že ten přední se jeví o dost větší než ten zadní.
Fotil jsem to tak, že jsem nepoužil optický zoom a objektivem jsem byl od
prvního hrnečku vzdálen cca jen 10 cm. Teď přijde trochu čísel –
druhý hrneček byl od toho prvního tak 40cm. Tedy poměr třech našich
aktérů v tomto poutavém příběhům je 10:50 (40+10). Poté jsem udělal
druhý snímek, tak že jsem vytočil objektiv na maximum, obraz se
„zvětšil“ (přiblížil), takže jsem musel udělat tři kroky zpět,
abych tam ty dva hrníčky dostal a vypadla na mě tato fotka.
Vzpomínáte si na tu předchozí? Porovnejte? Teď už co do
velikosti vypadají velmi podobně, že? Poměr vzdálenosti jednoho hrničku od
foťáku a vzdálenost druhého hrnířku od foťáku byla nyní 110:130
(110 cm mezi prvním hrníčkem a fotákem, čili 11:13)
Co to má společného s focením obličejů o které mi teď jde?
V prvním případe, byl fotak a první hrneček blízko u sebe s třetí
o kus dále, v druhém případě byli oba hrnečky relativně blízko sebe a
foťák daleko od obou. To samé je u obličeje. Představte si, že
Vás nos je první hrníček a vaše uši jsou druhý
hrníček. Podívejte se na mé dva kamarády (kteří to bohužel
takhle odnesli) znovu. Vidíte, jak
nemají uši a jejich nos velký je jak koule na stromečku. Celá hlava vypadá
velmi „květákoidně“ a obraz celkově hodně zvýrazňuje „kulatost
hlavy“. Pokud přiblížíte, odstoupíte a vyfotíte, obraz se zploští a
daná osoba už Vám za takovou fotku nebude chtít ublížit.
Proto není možné, aby když se fotíte mobilem sami (na délku ruky nebo
nedej bože ještě menší) vypadal snímek jak od Roberta Vana. Nefoťte tedy
například dámy svému příteli Váš nový účes tak, že dáte obličej do
objektivu a zmáčknete. Uvidí pak hodně vašeho obličeje a málo vlasů.
Poslední poznámku o jednom faktu, které jste ale si možná všimli sami,
je, že přiblížením se zužuje zorné pole a tedy fotíme „méně
pozadí“, v praxi méně okolního bordelu, který mají lidi za
sebou. V praxi je to je vidět na mých dalších pomocních –
potlesk pro kytičku, vázičku a osm jablíček. První obrázek a spočítejte, kolik
vidíte jablek, druhý obrázek a
aniž by se extra změnila vázička a kytička, kolik vidíte jablek?
A to je tak vše co jsem měl ohledně face fotek na srdci. Všechno jsem to zjednodušil, ale pochopitelné to snad je. Příště budeme v perspektivě pokračovat.